Želvuškový ráj na GZW

30. 11. 2023 | Mgr. Jitka Matyášová

6kdk9tyqlo_____z_videa

Naše škola využila nabídky Univerzity Palackého v Olomouci a zapojila se do projektu mapování výskytu želvušek v České republice.

Želvušky (Tardigrada) jsou kmen mikroskopických bezobratlých živočichů. Známé jsou pro svou extrémní odolnost. Přežijí nejen vyschnutí, ale také např. radiaci, vystavení vysokým teplotám a tlaku. Jsou proto oblíbenými modelovými organismy a podívaly se i do kosmu.

Na Univerzitě Palackého na želvuškách studují mechanismy umožňující přežít extrémní dávky radiace. Snaží se také vyizolovat nové druhy kultivovatelné v laboratoři. Ve spolupráci se středními školami nyní mapují výskyt želvušek v ČR. Z naší školy se zapojili studenti biologického semináře ve 3. ročníků a kroužku, vzniká i jedna ročníková práce.

Projekt obnášel sběr vzorků mechu, protože právě v mechu se želvušky hojně vyskytují, nafocení a popis stanoviště podle předepsané metodiky a určení souřadnic polohy. Vzorky se sbíraly vždy dva – jeden pro UP a jeden pro nás. Následně jsme všechny údaje zanesli do tabulky a označené vzorky mechů odeslali do Olomouce k profesionálnímu prozkoumání.Nejvíce jsme samozřejmě byli zvědaví na vlastní mikroskopování. Želvušky nakonec viděli všichni zúčastnění studenti, i když ne každý je nalezl ve vlastním vzorku. Pro případ naprostého nezdaru, který se ale nekonal, nám olomoučtí badatelé poslali vzorek želvušek z jejich laboratoře. Nejúspěšnější lovci si vysloužili smaragdovou želvušku z 3D tiskárny, jichž nám UP několik zaslala.

 

A to nejlepší nakonec: z UP už jsme obdrželi první výsledky jejich výzkumu a zdá se, že na Rakovnicku máme „želvuškový ráj“. Čtyři z celkem 18 našich vzorků byly velmi bohaté a byli jsme požádáni o opětovný odběr. V jednom ze vzorků se dokonce vyskytl vzácný druh, který v laboratoři na Unicerzitě Palackého dosud pozorovali snad jen jednou. „Naše“ želvušky jsme dostali i natočené na videu. Celkové výsledky projektu budou během zimy.

Poděkování patří Univerzitě Palackého (jmenovitě panu J. Vollerovi) za možnost zapojit se do zajímavého výzkumu, jejich podporu a zaslaný materiál, ale také samozřejmě všem našim studentům, kteří se na projektu podíleli a neváhali vyrazit do přírody na mech a fotit.